close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2011

Last year/kapitola 1.

22. září 2011 v 21:49 The Last year
Ležela jsem na posteli a hlavou vysela dolů. Nudila jsem se. Pohlédla jsem na stolek, který byl zavalen spousty a spousty papírů, knih a sešitů. Vstala jsem, spíše jsem spadla z postele. Přišla ke stolu a začala se prohrabávat a hledat něco nad čím bych se zabavila. Moc jsem toho nenašla. Povzdechla jsem si a odfoukla patku z očí. Narazila jsem na staré fotoalbum. Bylo opravdu přeplněné. Ironie! Pohlédla jsem z okna. Venku bylo sychravo, stále pršelo. Vrátila jsem se zpět k posteli. Čapla polštářek, usadila se a začala zírat na kalendář s koťátky. Čas běžel a já měla dojem, že se nejspíše unudím k smrti. Pohrávala jsem si s prameny vlasů. Pozorovala jsem Pixieho, mého kocourka, jak si hraje s malou plyšovou hračkou. Chtěla jsem se zvednou a dojít si pro hrnek s horkou čokoládou a v tu ránu na mne zavolal otec. ,,Dio? Pojď prosím dolů."
Vyplazila jsem se z pokoje, sešla ,skoro sletěla schody a zaběhla do tátovi pracovny.
,,Jo, jsem zde" řekla jsem rychle a s houpavým postojem.
Pohlédl na mne a sundal si brýle ,,Potřebuji aby jsi skočila k paní Freyové a předala jí tyto desky?"
,,Ale jistě, teď?" Odpověděla jsem tázavě.
,,Jo, a prosím rychle!" řekl s výrazem ,znáš se!´
Popadla jsem desky a šla se obléct. Nahodila jsem na sebe kabát, conversky a čapla jsem deštník.
Otevřela jsem dveře a zabručela si ,,Uhgrr… vysílat mě do takového počasí by měli zakázat!"
Přešla jsem přes přechod a trochu mi tam uklouzla noha. Hloupé přechody! Ty by měli v dešti taky zakázat! Protočila jsem oči a šla dál. Myslela jsem, že někde přimrznu. Nebo minimálně odnese proud vody! Ještě že ty desky byli z plastu! Myslím že by to ty papíry nesli jen těžko. Dorazila jsem před dům Freyovích. Byl to obrovský dům s velkou zahradou. Došla jsem k brance. No brance? Byla to brána jako do pekel! Dobře přehnané přirovnání. Zazvonila jsem. Rozhlédla se kolem sebe a čekala. Po chvíli se brána otevřela a já vešla dovnitř. Chtěla jsem zaklepat ale někdo mě předběhl a otevřel.