
Uprostřed noci mě probral nějaký hluk z chodby,odmalička jsem byla děsně zvědavá!Vstala jsem abych to šla prozkoumat,no prozkoumat zní dost přehnaně,prostě jsem chtěla vědět co se to tam děje.Popadla jsem župan a navlékla ho na sebe,potichu jsem otevřela dveře,byla tam tma,díky bohu že mám upíří vidění.Teď tak přemýšlím,neporušuji něco když mluvím o bohu?Nejspíš ne,ale co kdyby?Není zrovna vhodná chvíle na mé úsudky!Došla jsem na konec chodby,byli tam dveře,někam vedli.To je divné že?!Nejspíš čekáte že jsem je otevřela.Ne!Na to jsem odvahu fakt neměla!Uslyšela jsem kroky,rychlostí světla jsem zaletěla zpět do pokoje!Nedošlo my že tam také někdo spí a třískla dveřmi.Naštěstí to nikoho nevzbudilo.Zalezla jsem do postele jako malé vystrašené dítě.A vtom zazvonil budík!Lekla jsem se opravdu neskutečně!Koukla jsem na holky,také se již probouzeli ,,Dobré ráno" řekla jsem takovým polohlasem.,,Brý,brý" odpověděla zíváním Seila. Přede mnou byl můj první den,první vyučovací den.Byla jsem opravdu zvědavá jaké předměty a učitelé na mne čekají.Měla jsem v plánu obsadit koupelnu ale moc mi to nevyšlo,Cleur byla vcelku rychlejší. Tak jsem si tedy chtěla začít hledat oblečení ale vtom mne zastavila Seila ,,Počkej,na vyučovací část dne musíš mít uniformu" a ukázala na křesílko vedle mé postele,byla tam hromádka oblečení. Přibližně po 20minutách vylezla Cleur z koupelny,konečně se uráčila!Tak jsem tam co nejrychleji zajela!Jako první jsem si dala spršku,moc jsem se nevyspala,potřebovala jsem se probrat.Zabalila jsem se do měkoučkého černého županu,postavila jsem se před zrcadlo a čapla kartáček,pastu a začala jsem si čistit zuby. Když jsem byla hotová pustila jsem tam Seilu,Cleur se již vydala prič.Prohlédla jsem si uniformu.Skládala se z bílé
košile,černé vestičky,kraťoučké černé sukýnky a také vysoké podkolenky. Mám ráda takový styl,navlékla jsem to na sebe,pročísla hřívu a zasedla jsem před zrcadlo a pustila se do make-upu. Mezitím již Seila vylezla z koupelny,tvářila se tak ustaraně,jakoby si chtěla na něco vzpomenout ale nešlo to. ,,Hledáš něco?" optala jsem se zvědavě.,,Ále,přísahala bych že jsem si sebou brala náušnice ale nikde je nevidím" pohlédla na mě s takovým tím výrazem ,no nejsem to ale hovado?´ Zakroutila jsem hlavou a pousmála jsem se.Najednou se Seila vrhla za postel,celkem jsem se ji lekla ,,Tady jsou!" zařvala z ničeho nic. Byla jsem hotová a tak jsme se Seilou vydali na první hodinu. Absolutně jsem netušila co na mě čeká. Doufám že ne Chemie! Pohlédla jsem na Seilu a optala jsem se ,,Na jakou hodinu to kráčíme?" Seila selší dobu neodpovídala tak jsem do ni jemně šťouchla. ,,Jo,promiň.Byla jsem mimo z Jesseho. Teď máme Giordii" Vyvalila jsem oči ,,nikdy jsem o takové hodině neslyšela" Seila se zasmála ,,Aha,promiň,zapomněla jsem.Jsi nováček." Jen jsem přikývla ,,Je to taková pohodová hodina,seznamujeme se s novými schopnostmi a tak." Název zněj prapodivně ale účel nebyl zas tak extra. ,,Kdo je Jesse?" zeptala jsem se zvědavým tónem.,,Jesse jo?ale jen jeden kluk." Pohlédla jsem na ni a zvedla obočí ,,Dobře no,Děsně se mi líbí je opravdu sladkej!Chodí s námi na Giordie" Nadzvedla jsem jeden koutek ve smyslu ,no vidíš že to jde´ když jsem vracela pohled zpátky před sebe zalezly jsme do učebny.Byla tmavší ale útulná.Ze stropu se spouštěl obrovský křišťálový lustr.Vrhal příjemné světlo.,,pojď sedni si tady,bude se ti to líbit" Do třídy vstoupila vysoká dáma.Měla dlouhé,opravdu dlouhé bílé vlasy,Hluboké hnědé oči a plné rty.Byla božská! ,,Je to Terliona,něco jako věštkyně,čarodějka.Jinak jí říkej slečno Meridiová" Souhlasně jsem přikývla. Sedla si na židli k nám a vytáhla velkou starou knihu,alespoň staře vypadala! Na chvilku jsem odvrátila zrak od slečny Meridiové a pohlédla před sebe. Seděl tam kluk,krásný kluk.odíval se na mně a já cítila jak se mi žhavý tváře a uši. Co nejrychleji jsem odvrátila zrak zpět. ,,Dobrý den třído,dnes budeme probírat vize.Kdo z váš již ví že má dar vidění?" optala se a rozhlížela se po třídě. Nikdo se nepřihlásil. ,,Dobře,cítím tu mezi námi přítomnost věštce,a to blízko." Potom pohlédla na toko kluka a ukázala na něj prsten ,Ty,jak se jmenuješ?" nevěřícně se rozhlídl a potom odpověděl ,,Seeley,nechcete říct že jsem to já?" Slečna Meridiová se jen pousmála. ,,Teď se pokusím z každého vyčíst co se vněm skrývá." Zvedla se a postupně každého chytla za ruku,zavřela oči a pověděla mu co zjistila. Byla jsem nedočkavá,ať už je na mě řada! A konečně byla! Přistoupila ke mně,uchopila mou ruku,zavřela oči a povzdychla si. ,,Páni" odpověděla polohlasem. ,,Děje se něco?" optala jsem se vyděšeně. ,,sice patříš k řádu upírů ale ne jen tak obyčejným. Dlouho jsem neviděla Megonského upíra." Vypadala nadšeně. Ale já moc nebyla. ,,A co to prosím znamená?" pohlédla na mně a zasmála se ,,To časem zjistíš"…..












ahoj to je tvuj novy blog ma moc hezu dess